Létající hospoda
12. září 1998

Hlavní stránka Připravujeme Bylo Zajímavosti Kontakty Co je nového?
LÉTAJÍCÍ HOSPODA ukázka z knihy G. K. Chestertona

Nápad zorganizovat tuto akci přišel z moudrých hlav členů KLUBU SLUNÍČKO UNIJAZZ. Inspirovala je k tomu stejnojmenná kniha od G. K. Chestertona v níž se (v období fiktivní prohibice v Anglii) podařilo hostinskému využít nedokonalosti zákonů a přelstít úřady tím, že přesouval svoji hospodu (respektive soudek rumu, kus sýra a vývěsní tabuli) z místa na místo. (Kdo se chce dozvědět více, nechť si knihu přečte.)

My jsme samozřejmě nechtěli přelstít úřady, ale poskytnout lidem z Nového Města na Moravě a okolních vesnic zábavu a rozptýlení.

Dne 12. září jsme, před Agrobankou téměř v centru Nového Města, postavili svoji hospodu (vojenský stan o rozloze asi 25 m2). Vybrali jsme si úmyslně poměrně frekventované místo, protože jak je známo již dlouhá léta : "Když nejde Mohamed k hospodě, tak musí jít hospoda k Mohamedovi" (Snad jsem to nepopletla? ). Toto naše první stanoviště se stalo zároveň i stanovištěm posledním. Nepřálo nám totiž počasí a neustále pršelo. Museli jsme tedy ustoupit od původní myšlenky, přesouvat hospodu od obce k obci pomocí koňského povozu. Stan totiž silně namokl a ztěžkl a jeho přestěhování se jevilo jako značně obtížné. Koním se pravděpodobně do deště také moc nechtělo, tak rada starších rozhodla, že se nikam nepojede. Nikdo z nás neprotestoval, protože ve stanu bylo sucho, teplo a bylo co jíst i pít. Tyto naše přízemní lidské potřeby způsobily, že jsme vlastně hospodě zastřihli křidélka a odsoudili ji k pobytu na jednom místě. Ale ani tímto naším činem se hospoda neproměnila v obyčejnou nalévárnu. A to hlavně zásluhou muziky, kterou obstarávala skupina - tedy pouze dva členové skupiny Hadry z těla.

Zpočátku zela hospoda prázdnotou. Lidé zřejmě nemohli uvěřit, že v té podivné hadrové věci na trávníku před Agrobankou, z níž se ozývá zvuk harmoniky a kytary, silný mužský hlas a občas dunění bubnů, se podávají alkoholické i nealkoholické nápoje a dokonce i sýr. Ale jak pokročila doba, přicházeli i odcházeli udivení spoluobčané. A čím víc bylo lidí, tím míň bylo piva (matematik by řekl nepřímá úměrnost, ale já bych to vyjádřila slovem - žízeň). Od repertoáru skupiny Hadry z těla se přešlo na písně vyloženě pivní a dokonce i na horňácký folklór (ale to už nezpívali pouze muzikanti).

V pozdních nočních hodinách jsme zbourali stan - již značně mokrý. O kolik ztěžkl nemohu objektivně posoudit, ale mohli by o tom sáhodlouze vyprávět zástupci té silnější poloviny lidstva. Pocítili to totiž na vlastní kůži, když mokrý stan stěhovali po úzkém schodišti na půdu kostela, kde ho rozložený nechali uschnout.

Zbývá jen dodat, že tato akce byla pořádána v rámci týdne pro duševní zdraví; stejně jako akce "Chůzí proti spěchu" a "Panoptikum", které proběhly v minulých letech. Pro Vás kteří jste se zúčastnili některých akcí i pro Vás kteří jste se nezúčastnili, ale rádi byste, mám dobrou zprávu: Určitě pro Vás něco připravíme i napřesrok.

Za klub SLUNÍČKO zve J. Makovská.

A na závěr malá ukázka z knihy LÉTAJÍCÍ HOSPODA (G.K. Chesterton):

Kapitán Dalroy si prohlížel Brectana jiskrným modrým okem; a promluvil teď mnohem tišeji, než míval ve zvyku. "Promiňte na chviličku, vaše lordstvo," pravil. "Ale nevím, zda jsem dobře pochopil jistý bod vašeho významného výkladu. Rozuměl jsem vám dobře, že vývěsní tabule mají být sice zrušeny, ale zachovají-li se kde, ať je to kdekoli, zachová se tam i právo prodávat kvašené nápoje? Jinak řečeno, i kdyby vposled zbyl jen jeden jediný hostinec v celé Anglii, znamená to, že bude-li opatřen vývěsní tabulí, bude mít také vaše milostivé povolení být opravdickou hospodou?"

"Tak jest. Pochopil jste správně."

"Takže kdekoli uvidím policejně povolenou hospodskou tabuli, mohu jít dovnitř a dát si pivo , rovněž policejně povolené."

"Pokud takovou věc kde uvidíte, ano," odpověděl Brectan docela živě. "Ale doufám, že je vbrzku všechny odstraníme."

Kapitán Patrick Dalroy se zvedl ze židle do nesmírné výše; přitom se jaksi protáhl a zívl.

"Nuže Humpo." pravil svému příteli, "zdá se mi, že nejlépe uděláme, když si vše podstatné vezmeme s sebou."

Dvěma závratnými kopnutími odeslal soudek s rumem a kolo sýra letmo přes plot, a to takovým směrem, že na svažité cestě poskočily a kutálely se stále rychleji k temným lesům, v nichž se stezka ztrácela. Pak sevřel tyč s tabulí, podvakráte jí zalomcoval a vyškubl ji z drnu jako chomáč trávy.

Hlavní stránka Připravujeme Bylo Zajímavosti Kontakty Co je nového?