Zákon, že každá domácnost musí živit aspoň jednoho umělce


Až přijde ten zákon, a on přijde, budu jich živit hned několik. A co víc. Poskytnu jim i přístřeší. A na otázku, kdo to bude, už mám taky odpověď. Myslím si, že dnešní člověk potřebuje hlavně blues. Pojmu to federativně. Jan Spálený & ASPM a DURA & BLUES CLUB. Ptáte se, jestli nepřeháním? Tak schválně … Představuji si, jak přicházím z práce. Otevřu dveře a právě hraje sólo Michal Gera. Potichu se vplížím za muzikanty, tak abych je nerušila, a poslouchám dokud nedohrajou. Celý ten svět, shon a šum, ze kterého jsem přišla, zůstal venku za dveřmi a mě je "jenom" dobře.
Ještě se mi nestalo, abych slyšela "naživo" dvě výše zmíněná hudební seskupení a po koncertě mohla říct "Dnes mi to nějak nesedlo.". Naopak. O všech koncertech jsem většinou věděla předem a jak už to tak bývá, když člověk něco plánuje do budoucna, náladu nenaplánuje. Občas jsem šla na koncert i unavená a nebýt toho, že hrajou zrovna tito pánové, asi bych zůstala doma. A ejhle. Prvních pár písní a srdíčko už zase vidí krásy života, člověku se chce zpívat a tančit ... No není to dobrý důvod, proč mít takové muzikanty doma? A až se tak stane, věřte, že dveře budou otevřené dokořán a každý bude vítán. Budu mít na vás jen jednu prosbu. Vemte s sebou, prosím, nějakou tu výslužku … :-)

(den po koncertu Dura & Blues Club ve Středozemi a netrpělivě očekávající koncert Jana Spáleného & ASPM na Otevřenu, se o své pocity podělila Kateřina Ondrová)