Komunikace s výtvarným uměním
Pohledec, podzim 2000

Komunikace se vede na principu Iniciativa - Příjem. Iniciativní složka je tady výtvarné dílo a my se nalézáme v úloze Příjemce. Abychom mohli skutečně přijímat, musíme si uvědomit další složky, které příjem ovlivňují.
Pozitivně určující složkou je empatie - vcítění. Dalšími jsou neverbální a verbální komunikace. Výtvarné dílo si mnohem lépe uvědomíme hovorem o něm s někým. Někdo třeba hovorem sám se sebou. A někoho může výtvarné dílo evokovat k neverbální komunikaci. K různým gestům, mimice, dotekům atd atd. Nejtěžší na komunikaci je, a je jedno jestli na komunikaci s výtvarným uměním nebo s člověkem, naslouchání. Nemáme dost trpělivosti a snahy umět naslouchat. Překulujeme si své myšlenky a velice často nám uchází mnohé hodnoty, které nám jsou sice určeny, ale my je nevnímáme. Vedle naslouchání můžeme zvláště výtvarné umění vnímat čichem. Různé malířské techniky různě voní. A některé vůně barev jsou skutečně omamné a v mnohém určující pro naše vnímání obrazu těmito barvami namalovaného. Z obrazu na nás však může dýchat i jeho atmosféra. A teď je na každém nás zvlášť, jak dovedeme všechny tyto vjemy v sobě zpracovat. Jeden konkrétní obraz může na jednoho příjemce působit chladně a někoho jiného může přímo elektrizovat. Uvědomme si, že se nemůžeme srovnávat podle toho, jak kdo výtvarné umění vnímá. Přijímací složky každého z nás jsou odlišné a výtvarná díla jsou velmi důvěrná sdělení. Důkladně zakódované a zašifrované. A dekódovací mechanismus každého z nás je zcela jiný. 
Vnímání výtvarného umění je pro nás vlastně takové malé dobrodružství. Otevřená cesta do světa fantazie a snů.


Vojtěch Zimund