Folk & Country? Jo, a to dost dobře! 11. 12..2001 (RT)

Sem tam si koupím měsíčník Folk & Country. Pravidelně ne, ale začínám uvažovat, že to změním. Tenhle časopis by se totiž klidně mohl jmenovat Muzika nebo tak nějak. Zdaleka není jen o tom, o čem napovídá název.
Co si budeme namlouvat. Folkové publikum je zdaleka nejpřístupnější všem nemožným vlivům, které se teď ze všech stran jen sypou. Evidentně "vydrží" nejvíc. A zdá se, že si něčeho takové jsou vědomi i v redakci. Vyberu něco málo z letošního čísla 10, které jsem si pořídil. Nutno podotknout, že je z čeho vybírat a že za povšimnutí stojí skoro všechno. 
Barva obalu je taková trampská, něco mezi khaki, pískem a okrem, tedy taková, že mezi barevným gulášem na stánku nemá šanci, protože na něm vypadá jak černá díra. (Možná to naopak může zaujmout víc než barvami hýřící žurnály.) To ale ničemu nevadí, protože důležitější je obsah než forma. Že F&C neláká ani na xichty potvrzuje i fotka na obalu. Parta nějakejch tří trampířů vyfocená zezadu, celé to rámuje oblouk klenby a horizont hradeb nějakého zámku nebo hradu, kde se folkaři rádi sjíždějí (ve všech významech slova, to já znám, já taky tak trochu folk…) Hádám, že jeden z nich je Luboš Javůrek, vůdce Bokomary, který letos postavil nějakou hrůzostrašnou kapelu. Někde na přehlídce jsme se s nimi minuli. Byli za hvězdy odpoledního bloku pro začínající kapely, měli asi jako mladým ukázat, jak na to. Když jsme v zákulisí balili, tak to "rozbalili" oni. Prý je to trapnost nad trapnost, jeden „sympaťák“ vedle druhého, ale dost o nich. Tenkrát nás tam opravdu bavily Sestry Steinovy a taky Františkovo sestry. (To "o" ve Františkovo je správně, tak to má být.) 
Na vnitřní straně obálky mimořádně zajímavý barevný inzerát Indies Records o nových CD. Jedno lepší než druhé. Sestry Steinovy, Tomáš Kočko, Cymbelín, Iva Bittová a Čikory, Tara Fuki a hlavně náš oblíbený Bluesweiser s docela vtipným obalem alba, který dobře vypovídá o názvu a charakteru kapely. Koupil bych to všechno. Nobelovu cenu tomuhle vydavatelství. Dále na stránkách reklamky na bezchybné CD Mys dobré naděje Jury Pavlici s Dizu Plaatjiese a nějaké další upoutávky na zpěvníčky atd.
Na redakčních stránkách souhrn nejzajímavějších událostí měsíce očima Michala Juppa Konečného a Jiřího moravského Brabce. Někdy je to docela prča a někdy je to až bolavě ironický. Zajímavá je anketa o nejoblíbenějších deskách českých folkařů a trampířů. Nejvíc mě zaujala odpověď Míši Laichta, frontmana bluegrassových Copů : Black Sabbath - Technical Extasy a Bill Monroe - Blue Grass Style. Každá deska, hodně jiná ves. Inu, asi proto je tak jejich muzika taková prdácká. 
A pak drby. Co sem se vejde všelijakých drobnůstek a střípků ze všech koutů muziky, to je něco. Letem akustickým světem, České country tancování, Kde se hraje, Táborový oheň, K věci, Zvěsti, zprávy, drby, Listárna, Pod čarou, Z diáře (aneb hodně hodně veliká nabídka kam za kulturou…), typy na nová CD, typy na hudební pořady v TV a rádiu včetně zapsaných stanic, programů a časů, dotazník pro pár lidí od fochu na zajímavé koncerty, nahrávky, i kulturně společenské prudy, říjnová výročí, portrét Georgese Brasense (!), Jiřího Suchého, něco o Haně Hegerově a další.
Pecka ovšem je velký rozhovor s fyzickým básníkem a kapitánem Těch Syčáků Petrem Vášou. Jestli je tohle Folk a Country, to pochybuji, ale tady dostal opravdu prostor se vykecat, je to zvláštní brouk. Další zajímavostí je povídání se Sváťou Karáskem, kterýho si taky zas až tak do folku neřadím. Inu, pryč se škatulkami - to se teď nosí a já nemíním jinak. A další velký rozhovor, tentokrát s Folk Šokem, což jsou na české dinosauří poměry mladíci a sotva které periodikum by jim dalo tolik prostoru. 
Dále nechybí nějaké fotoreportáže i recenzičky z festivalů, kde nechybí ani něco kolem ždárského Horáckého džbánku, což je nám tady asi tak nejbližší folkový festival. A co je pro nás vůbec nejzajímavější je článek asi na čtvrt strany o našem Otevřenu v Jimramově. Je to docela sympaticky napsáno, popis je -STRT- Kdo za to může, nevím. Je tam i zmínka o sekerovém incidentu na Tomáše Najbrta, škoda že ne do detailu, možná by to mohlo být jedno z nejsilnějších (ne)hudebních dramat letošního roku.
A to nejlepší na závěr. Dvoustrana Francouzské jablkonění. Dlouho jsem se tak nenasmál. Předák Jablkoně Michal Němec tady krásně popsal turné po Franci, zprávy o hraní v kravíně, nebo o namyšlených studentech kytary, kterým padly brady před kytaristou Carvanem. Člověk by neřekl, že i osazení auta se dá popsat tak vesele. Ten článek asi není až tak zásluha redakce, ale je zásluha, že ho tu otiskli, protože jinak je nutné ho hledat na www.jablkon.com, kteroužto vám vřele doporučuji, neboť je to jedna z nejlepších stránek nějaké české kapely. Ono celkově kapelu jako je Jablkoň v Čechách a na světě vůbec, těžko pohledat. Zaplať pánbíček, že je tu máme. 
Moc užitečná věc je slovník na předposlední stránce. Tady se třeba dovíte, co je to citera, citlivý tón, copyright, cross-over atd. Právě tady jsem politoval, že nemám všechna čísla, možná mi uniklo hodně zajímavostí. Sympatické je také to, že vysvětlivky bývají doplněné nějakým vtípkem, tudíž nejde o suchý výklad pojmu. 
Celkově časopisem prochází lehká ironie, časopis má názor, má svoji úroveň, což samozřejmě závisí na lidech který ho připravují. V neposlední řadě také na těch, kteří ho čtou. Daly by se čekat nějaké kritické výpady do jiných hudebních sfér. A ty tady taky najdete. Fajn na nich je, že jsou vtipné, resp. hlavně nejsou hloupé a nestřílí se tu bezdůvodně. 
Uvítal bych někde na začátku obsah s čísly stran pro lepší orientaci. Ale možná je to záměr, stejně jako poměrně malá písmenka na titulní straně nutí se zastavit a pěkně si projet, co v časopise píší, absence obsahu donutí si měsíčník prolistovat celý. Dlužno připomenout, že FC má hodně bohatou webovou stránku, kde je z žánru a těch blízkých okolo snad úplně všechno. Dodnes jsem si je nestačil prohlédnou celé. (www.folkcountry.cz) 
V tiráži je vypsaná celá řada jmen spolupracovníků redakce. Co jméno, to pojem českého folkování, country, tramp atd., atd. Největší perlička je: Právní zástupce: JUDr. Ivo Jahelka.
Pěkné čtení přeje Tulda

Radek T.