Darebáčci, Woody Allen, 23. 3. 2001, Karlovy Vary
Po dlouhé době jsem byl se svojí ženou v kině a ještě k tomu v Karlových Varech. Nějak jsme uplně nebyli na začátku přesvědčeni - při koupi lístků, jestli nakládáme s časem správně. Na začátku promítání jsme ještě museli přestát sérii strašlivých reklam na různé akční novinky, rozpolcené lebky, krev a létající údy, no prostě humus, těžko se mužete bránit, jen zuřit a řvát vzteky, že na to jste si jistě lístek nekoupili! Jen tak tak, že jsme nevzali do zaječích. Ale pak - Darebáčci stáli za to. Strašně, strašně dlouho jsem se tak nepobavil, bez vedlejších účinků. Výborné scény, krásné postavy, skvělé dialogy. Smíchu přemnoho. Allenovské filmy jsou všechny chytré, ale často obsahují v sobě jakési divné leptadlo intelektuálského zrelativizování všeho možného i nemožného, nesnesitelně chytré glosy a dialogy, divné vztahy, násobné, dalo by se říct, polarita vztahu muže a ženy v pokroucené optice, tragikomika, zůstavá skutečný smutek až pachuť. Tady je všechno báječné čisté, skutečně jsem nepozoroval žádné vedlejší účinky, balvan v žaludku jsem si zajisté neodnášel. Sláva!
Vřele doporučuji!
TJ